Výlet s ostatními studetny Erasmu pod vedením ESN na nedaleký kopec Juchta, který se tyčí nad městečkem Archanes.

Výhled na Juchtu ještě z Heraklionu od univerzitní kavárny.

Juchta

Z hlavního autobusového nádraží nedaleko od přístavu jsme společně s asi dalšími 30 Erasmáky vyjeli autobusem vzdůru do kopců směrem k Archanes. Cesta trvala asi 30 minut a vedla přes malebné vesničky a vinice, které jsou pro tuto oblast typické. Projeli jsme také nedaleko od paláce Knóssos.

Archanes

Arhanes leží na úpatí Juchty. Městečko ve pěkné, ale v celku průměrné. Hned po příjezdu se nás začali zdavit toulaví psi, stejně jako všude jinde na Krétě.

Juchta

Na hoře by se měli nacházet ukryté čtyři jeskyně, které ve starověku sloužili jako rituální místa, či skladiště. Jednu z nich jsme navštívili Chosto nero Cave, která je snadno přístupná ze silnice. Jediné co nás v ní uvýtalo byla mršina nějaké kozy, ale už to šlo těžko poznat. Nebylo to jedíné překvapení tohoto druhu, které nás na cestě potkalo. Potkali jsme ještě další dvě mršiny koz a jednu mršinu krávy. Druhá nejposvátnější hora na Krétě, něco jako kdyby jste šli u nás na Ještěd.

Kostelík na jednom z vrcholků hory.

Kostelík

Pohled na Heraklion z vrcholu Juchty.

Heraklion

Kdyby jsme popošli dál, tak by jsme mohli vidět i Knóssos, ale začal nás tlačit čas tak jsme se vydali zpátky dolů, aby jsme stihl bus ve 4 odpoledne.

Na tom z nejvyzších vrcholů hory kdysi stálo objetní místo pradávných Minoů, kteří zde uctívali matku zemi, bohyni Rhea. Juchta byla považována za posvátnou horu a byla místem mnoha rituálů a obětí. Počátky této svatyně jsou datované do 2100-2200 př. n. l. a je úsce spojené s palácem Knóssos.

Mytologie místa

Dle legendy hora jen tak pro nic nevypadá jako tvář obra ležícího na zádech. Když se ale podíváte z určitého úhlu, můžete vidět obličej obra s otevřenou pusou a dlouhým vousem. Podle místních pověstí se jedná o obličej boha Dia, který zde leží a čeká na svůj čas, kdy se probudí k životu každé jaro a přinese s sebou plodnost a hojnost pro celou zemi.

Od starověku měl bůh Zeus mnoho jmen, mnoho podob a zjevení – “Zeus, bůh vinobraní”, “Zeus, bůh námořníků”, “Plešatý Zeus”, “Temný Zeus” (bůh smrti a podsvětí), “Zeus‑Trophonios” (bůh země), “Zeus hromu a deště”, “Zeus, pán much”, “Zeus, bůh hranic”, “Zeus Soter” a také “krétský Zeus”.

Dle těchto mýtů také Zeus každý rok umírá aby se mohl znovu narodit.

Daidalos a Ikaros

Říká se též že, když byl mytický Daidalos králem Minósem uvězněn v labyrintu v Knóssu, vyrobil křídla z peří a vosku, aby unikl. Vyrobil dva páry, jedny pro sebe a jedny pro svého syna Ikaróa. Varoval Ikaróa, že létání příliš blízko Slunce způsobí roztavení vosku a rozpad křídel, ale Ikarós jeho rady nedbal. Možná dosáhl výšky hory Juchta, než se zřítil do moře.

Zdroje: