Promenáda, pláž v Ierapetře

Nejjižnější město Evropy, ležící už u Libyjského moře. Klima je tu znatelně teplejší. Ekonomika města nestojí jen na turismu, ale na masivním zemědělství, okolí je plné obřích skleníků, které zásobují zeleninou půlku Evropy.

Staré město (Kato Mera), zde se nachází benátská pevnost Kales chránící místní přístav. Dále tu najdete úzké uličky s dochovanou mešitou a starou osmanskou kašnou, která je pěknou ukázkou tehdejšího řešení distribuce vody ve městě.

Napoleonův dům, podle místní legendy zde v roce 1798 tajně přespal Napoleon Bonaparte cestou do Egypta. Dům se dá zvenku prohlédnout ve staré čtvrti.

Z promenády u benátské pevnosti Kales jsou jedny z nejlepších západů slunce na Krétě, protože slunce tu padá přímo do vody na horizontu.

Reastaurace na promenádě

Bohužel, naše zkušenost z tohoto podniku nebyla úplně ideální. Z jiných restaurací na Krétě jsme zvyklí, že voda k jídlu je automaticky zdarma. Zde stála 1,5 €, což samo o sobě není žádná tragédie, spíš to pro nás bylo po dosavadních zkušenostech nečekané.

Ačkoliv restaurace nebyla nijak přeplněná, čekali jsme poměrně dlouho na objednání i na samotné jídlo. Jako předkrm jsme zvolili tradiční Dakos, který nastavil laťku vysoko – opravdu jsme si na něm pochutnali. Spaghetti di mare, které přinesli vzápětí, byly také vcelku dobré.

Zásadní zádrhel ale přišel se zbytkem objednávky. Přinesli nám pouze jeden hlavní chod a smažených kalamárů jsme se už nedočkali (v kuchyni se na ně zřejmě zapomnělo), přesto se ale objevily na závěrečném účtu. 🦑

Tradiční pozornost podniku v podobě dezertu navíc dostaly jen stoly kolem nás, náš stůl byl pro obsluhu zjevně neviditelný. No nic, stane se. Účet jsme po opravě zaplatili a na kávu se zákuskem jsme vyrazili raději jinam. 🙂

Kavárna Bohemia

Erika v kavárně v Ierapetře

Velmi příjemné posezení u odpolední kávy s knihou. Hudba příjemná a nevtírava, interiér velmi pěkný, toalety ciste a káva výborná 🙂