Matala
⏳ Doba čtení: ~3 min (378 slov)Mires
První zástavka na cestě byla ve městečku Mires asi na půli cesty přes údolí Messara. Konají se zde trhy, které zabírají celou hlavní ulici. Mapy seznam nemají aktuální mapu, takže se nám jednou stalo že jsme zajeli do jednosměrky a museli jsme se vracet, protože proti nám jeli tři auta v protisměru. Naštestí to je běžné i pro místí, takže od turitů se neočekává nic jiného.
Malba na zdi v místní Burgerárně.
Matala
Erika si vybrala jako svou dnešní cílouvou destinaci pláž Matala.
600 let starý vyřezávaný olivovník.
Pod stromem je na desce napsaná: HYMNA PRO MATALU
Před tisíci lety…
Když se bůh Dionýsos opil celou existencí sladkým vínem, alkoholem a pokušením…
Když bůh Hermés šířil helénismus a civilizaci až na konec světa…
Sílou danou Poseidónem, králem moře, tím, že z nás udělal námořní supervelmoc…
Ale především silou a hlavně moudrostí Dia, boha bohů… toto místo bylo stvořeno…
Není náhodou, že zde vzkvétaly děti květinové síly… není náhodou, že zde, pozorováním moře, snily o budoucnosti založené na lásce, životě, přátelství, míru…
“Všechno plyne” řekl Hérakleitos… žijte pro dnešek… žijte věčnost, kouzlo tohoto požehnaného místa, jedinečného v celém vesmíru…
Zavřete oči, zamilujte se, sněte…
Březen 2011 Stefanakis P. Spiros
Někde se zde dá najít nápis: „Today is life, tomorrow never comes“, který se stal mottem hippies, kteří tam v 60. letech žili.
Je zde spoustu malebných zákoutí, restaurací a kaváren. Bohužel však mimo sezonu byli všechny zavřené.
Prošli jsme si zdejší pláž a Erika si i smořila nohy. Přišla za nedlouho nečekaně velká vlna a odnesla jí boty. Naštěstí se jí podařilo je chytit a zachránit.
Moře bylo vskustku rozbouřené a jednou za čas se prohnala i vlna velká přes dva metry.
Slavné uměle vytesané jeskyně v pískovcové skále nad pláží. V neolitu sloužily jako obydlí, v římské době jako hrobky a v 60. letech tam bydleli hippies.
Bohužel je vstup do jeskyní mimo sezónu uzavřený, takže se sem ještě budeme muset vrátit.