Převratná zpráva z Doktorského týdeníku

Cítím povinnost Vás, jakožto laickou veřejnost, informovat o novinkách z ubírání mých kolegů zpoza velké louže. Dnes se budeme zabývat velkým pokrokem, jenž učinil tým americký vědců z jedné nejmenované univerzity. Jejich úžasný nápad se pomalu dospává z laboratoří přes experimentální léčbu až na prkna ordinací specializovaných lékařů. Klinická studie v tomto případě potvrzuje velkou úspěšnost při nasazení této průlomové terapie na již takřka beznadějných případech, se kterými si stávající medicína není schopna poradit.

Lumík

Dovoluji si říci že se jedná o naprosto převratný nápad na poli vědy! Ano bavíme se o takzvané Luminoterapi. Jedná se o moderní lékařskou metodu určenou nikoli pouze k léčbě fiaskálních neboli sukčních sebevrahů. Základem této kůry je nasazení norských hrabošů - lumíků, odtud tedy luminoterapie.

Internovanému neúspěšnému sebevrahu je ještě nejlépe při hospitalizaci přidělen jeho lumík. Toť malý hlodavec u něhož nejsou pečovatelské potřeby nijak nákladné a tak si jej může dovolit jakýkoli pacient. Pokud je sebevrah i po konfrontaci s psychology apatický a stále jeví značné nechutenství k životu, pak nadchází lumíkova chvíle, který svou přirozenou přátelskostí k lidem a značnou roztomilostí rychle naváže blízky vztah k pacientovi, jedná se zde o takzvaný vztah člověk-zvíře, upřesňuje specialista v oboru luminoterapie. Toto pouto se vyznačuje svou schopností oddálit další sebe vražedný pokus subjektu.

Zde přichází na řadu další z dobře známých vlastností tohoto norského zvířete, lumíci mají totiž od přírody vrozenou touhu skákat z vyvýšených míst (v domovské krajině se jedná nejčastěji o fjordy, známé také pod laikským označením jako “ty vysoké útesy vyčnívající z moře”). Je vědecky prokázáno, že tato místa si volí po pečlivé úvaze se zřetelem na smrtelnost jejich pádu, zde je nutné podotknout, že jejich úspěšnost je prokazatelně vyšší než jaká se vyskytuje u lidských “skokanů”. Čili zjednodušeně řečeno, ve chvíli stabilizace stavu pacienta si lumík najde své “okno” a skočí, tento jeho čin má pak jasný následek - smrt lumíka. V tokové chvíli dochází k takzvanému “psychickému probrání” pacienta kdy si uvědomí:

  1. Nevratnost takového rozhodnutí, pokud je tedy úspěšné.
  2. Bolestné zpřetrhání vazeb mezi “skokanem” a “skokanovými” blízkými.
  3. A snad tu nehorší část, a to potřebu odklizení něčeho, co při pohledu ze sedmého patra se v případě “skokana” značně podobá dvoumetrové pizze rozprostřené na zemi.

Podle dosavadních průzkumů tato terapie vykazuje až 80% úspěšnost, s přihlédnutím na to že jsou zatím známi pouze výsledky z léčby “beznadějných případů”, tudíž očekáváme ještě vyšší úspěch (pro informaci, průzkumu se účastnilo na pět prokazatelně beznadějných případů). Ano tak jako i jiné inovativní přístupy se náš projekt potýká s mnohými skepsemi ze strany konzervativních lékařů, kteří si dovolují tvrdit že náš výzkum je pouze “pavědecká placeboizní fraška”, uvádí ve své novoroční správě jeden ze zakládajících členů týmu který přišel s touto přelomovou terapií. Terapie měla též zprvu velký problém s pseudo ochránci zvířat, kteří byli připraveni podat žalobu na tým vědců za týrání zvířat, ten se však bránil prohlášením, že lumíkům umožňují pouze volný průchod jejich přirozenému chování.

Naproti tomu renomovaní lékaři se vyjádřili takto: jakožto profylaxi, čili prevenci dáváme na zvážení globální podporu pro chování takzvaných “domácích mazlíčků”. Veterinární kolektiv se schoduje na zvýšené vhodnosti osvojení si malých hlodavců. To jest zatím vše z problematiky luminoterapie, ale ujištuji Vás, že Vás budu informovat o jakýchkoli změnách na poli této vědy.