Cesta k moři
Balíme tábor
Celé dopoledne balíme věci do lodí. Musíme složit všechny tři stany, rozebrat židličky a stolečky, zabalit se do pytlů a přeplout jezeru na druhou stranu. Zkouším navigaci na hodinkách k předem uloženému místu. Má nám pomoci se navést na správné místo na druhé straně jezera.

Víte jak poznáte že jste v Norsku? Všude jsou Tesly.
Poslední ICA (nákupák) před hranicemi, největší konec světa a jsou tu čtyři rychlonabíječky na elektro auta. Na parkovišti míjíme dvě Tesly s Norsku poznávací značkou.
Norové jsou blázni. Jen co jsme přejeli hranice je to jedna horská chata schovaná v krajině vedle druhé.
Sjíždíme z hor do údolí a polámané břízy střídá opravdový les. Krajina tu není mimozemská ale vypadá jako rakouské Alpy. Je to tu jako kdyby mělo Rakousko moře.
Benzínová stanice a velmi čisté záchody, to se nejbohatší ekonomice EU musí nechat.
Autokempujeme
Erika vybrala místo na ostrově, nedaleko naší další mezi cílové zastávky, přístavu Hamn (aspoň tak se tady prý jmenují všechny přístavy). Místo je to pěkné, je u jezera, které není jezero, ale záliv v kanálu zálivu, který vede do fjordu.
Zahnuli jsme na polní cestu a vydali se k jezeru. Ouha, proti nám auto. Štefan musel vycouvat i s přívěsem na silnici. Při druhém pokusu se nám podařilo zajet až k místu dnešního noclehu. Příjezdovka byla nezpevněná a plná děr. Několikrát jsme si štrýchli přívěsem o zem, ale autu se nic nestalo.
Když jsem rozbily tábor a povečeřeli jsme Eričiny ňoky s omáčkou a cuketou osmaženou na chili oleji. Což byl nápad Loly, i když se nás pak pořád dokola ptala jestli nás to jídlo taky pálí. Štefan, drolí si do jídla další čilipapričky, jen přitakával.
Po jídle přišel čas na zaslouženou sprchu. Už jsem se na ní po právu těšil. Poslední koupání bylo ve studené tůni. Těšil jsem se jak se pro jednou zase tady uprostřed divočiny a nepohodlí budu moci osprchovat teplou vodou a umyji si vlasy mýdlem.
Nechtěl jsem se sprchovat v autě a tak jsme vytáhli hadici z okýnka auta a Erika mi ručníkem dělala zástěnu aby jsme nerušili ostatní kempující. Stojím si to takhle úplně nahý jenom v žabchách na poloupoštěném parkovišti a jdu se sprchovat. Ale ouha! Když jsme pustili vodu, tak mě čekalo nemilé překvapení. Voda tekla úplně ledová! No co už, tak jsem se celý umyl mýdlem i s vlasy zase jenom úplně ledovou vodou.
Erika se rozhodla takového zážitku pro jistotu úplně zdržet. Začali jsme se Štefanem zjišťovat proč bojler netopí. Na ovládacím panelu hlásil závadu E225H - chyba na 12V napájení. Pojistkový panel je v kufru pod rozloženou postelí v prostoru kde skladujeme přepravku konzerv, bednu nářadí a dvě banánovky cuket a podobného. Všechno ven. Vyházeli jsme obsah kufru. Štefan začal vytahovat pojistky a sázet tam nové. Ovládací panel naběhl. E122 nová chyba! To je u plynových kotlů v obytnákách závada na ventilu přívodu plynu. My ale máme disel-elektrický model. Baterie byla již díky nové pojistce připojená. Ale bojler má ještě jedny vlastní pojistky pod zadní sedačkou. Sundali jsme polstrování, otevřeli jsme montážní otvory a začali jsme se s čelovkami vrtat ve změti trubek a drátů kolem topeniště. Vypnuli jsme elektrické systému obytného auta a začali odkrytovávat kotel. Vše co na autě šlo rozebrat bylo rozebráno. Ze všeho koukali dráty a trubice. Naprostý rozklad všeho. Štefanova sada nářadí nestačila, tak jsme vyndali ještě můj set, skládací kleště a set šroubováků. Konečně jsme se pustili do testování zbyle sady pojistek. Poslední pojistka šla vyměnit na elektrickém rozvodu ohřevu vody byla kulatá T20A230V, který nám jednou (každému) spadla do prostoru pod kotel. Museli jsme ještě vyndat komín, aby se dalo dolů sáhnout. Pojistku máme, špatná nebyla, všechno zpátky…
Přešli jsme do kokpitu naše obytného vozu a v prostoru nad hlavou nad sedačkami jsme začali opět zapínat jednotlivé systémy vozu stejně jako to dělají v helikoptérách řady black-hawk.
Voda … checked!
Mněnič… checked!
Čerpadlo … checked!
Vše zatím nad očekávání naběhlo. Přešli jsme do střední části a začali na otočném voliči subsystému pro hybridní disel-ektrický ohřev vody spouštět jednotlivé funkce. Teplota - HOT. Zhasli světla, rozsvítili se světla, chvíli nic, kamna se rozhučela a na doprovodném displeji ovládacího panelu bojleru se ale žádné chybové hlášení nezobrazilo. Sláva horká voda bude!
Erika se nakonec ke své sprše rozhoupala já jsem se i dodatečně oholil.
Další zážitek ve stylu posádky ubootu typ 7A alias mořský vlk.