Parkoviště zde

Zde je kompletní překlad textu do češtiny, rozdělený podle kapitol:

Gortyn a jeho historie

Gortyn a jeho historie

Gortyn bylo nejvýznamnější město řecko-římské Kréty, bylo založeno na počátku doby železné nedaleko zřícenin velkého minojského paláce ve Faistu. Bylo zmíněno již v Iliadě, vzkvétalo v klasickém i helénistickém období a stalo se hlavním městem římské provincie Kréta a Kyrenaika. Přestože se město v raném byzantském období pyšnilo nejméně šesti velkými bazilikami, na počátku 9. století ho vyplenili arabští nájezdníci a z této rány se již nikdy nevzpatovalo.

pokroucené olivovníky

Mýty

Ke Gortyně se vztahuje řada mytických událostí. Pod jedním z platanů na místě dnešního Odeionu měl počít Zeus v podobě býka spolu s Európou syny Mínóa a Rhadamantha. Podle jedné verze mýtu založil město samotný Mínós, podle jiné Rhadamanthův syn Gortys. Třetí, nejmladší verze považuje za zakladatele města jiného Gortyse, který pocházel z Tegey v Arkádii.

Vždy zelený platan

Agios Titos

bazilika Agios Titos bazilika Agios Titos Baziliku prosvědcuje západ slunce

První stavbou, na kterou narazíte při vstupu do oplocené části areálu, je bazilika Agios Titos, nejlépe dochovaný raně křesťanský kostel na Krétě. Byl postaven za vlády Justiniána a udržován po celá staletí, dokonce i v éře arabských nájezdů. Jednalo se o trojlodní baziliku s křížově-kopulovým půdorysem, pravděpodobně ovlivněnou chrámem Hagia Sofia.

Gortynský zákoník

Odeon Odeon - Erika žasne nad promyšleností antického práva Odeon, obdivujeme erozi na zdi

Vedle agory, která je odkryta jen částečně, se nachází Odeon, budova využívaná pro hudební a řečnická představení. Stavba pochází z 1. století před n. l. a byla obnovena za vlády Trajána. Nejznámější je však tím, že do jejích základů byla zakomponována řada mnohem starších kamenných bloků. Na asi 10 metrové operné zdi je zde zachovaný text upravuje širokou škálu právních oblastí.

Některé z těchto bloků, původně součást kruhové shromažďovací budovy stojící na agoře, nesou nápis slavného Gortynského zákoníku, nejstaršího zákoníku v Evropě. Přestože byl zapsán v 5. století před n. l., může obsahovat zákony, které jsou ještě o staletí starší.

Styl nápisu je přinejmenším archaický, psaný formou bustrofédon (zleva doprava a následně zprava doleva, jako když vůl oře pole). Zákoník detailně popisuje fascinující škálu zákonů, pokrývá dědická a majetková práva, manželství, rozvody i trestné činy, jako je cizoložství nebo znásilnění.

Systém jasně rozlišoval různé sociální vrstvy, mezi které patřili:

svobodní občané,
nevolníci,
otroci,
cizinci.

Každá z těchto skupin měla odlišná práva a tresty. Například výše pokut u trestných činů se přímo odvíjela od sociálního statusu zúčastněných osob.

Ženy měly podle tohoto zákoníku zaručena určitá práva. Mohly vlastnit majetek, dědit po svých manželech a disponovaly specifickými právy v případě rozvodu.

Zajímavé body z Gortynského zákoníku:

Majetkové poměry při rozvodu

Koupě otroka v cizině a jeho osvobození vykoupením

Neplatnost darování v případě, že je dárce dlužníkem

Adopce

Rozvod

Pokud se dvojice rozvedla, byla žena oprávněna si ponechat majetek, který vlastnila, když se vdávala, a k tomu až polovinu hospodářského výsledku rodiny v rozsahu, v jakém vzešel z jejího majetku. Nadto jí připadala polovina rukodělných výrobků, které vytvořila.

Děti otroků

Pokud otrok vstoupil do domu svobodné ženy a vzal si ji, jejich děti byly svobodné. Pokud svobodná žena vstoupila do domu otroka (domu jeho pána) a vzala si ho, jejich děti byly otroci. (sloupec VII) V literatuře se však někdy status dítěte spojuje s místem jeho narození, nikoliv s místem sňatku rodičů.

Právo se také zamýšlelo nad tím kdo se stará o děti otroků.

Poznámka: Otroci byli na starověké Krétě rozděleni do dvou kategorií: 1) mnoitai (otroci) a 2) afamiotai (domácí, usazení otroci, oikeis). Na rozdíl od prvních mohli afamiotai vlastnit majetek a vstupovat do manželství. Neměli však způsobilost právně jednat.

Překvapilo mě že 2500 let starý zákoník se nad právem zamýšlí dost podobně jako moderní právní systémy. Jejich přístupy reflektují tehdejší dobu (vlastnění otroků) ale jinak představují poměrně solidní právní systém. Když to srovnáme s událostmi jako:

upalování čarodějnic ve středověké Evropě,
perzekuci Židů v nacistickém Německu,
diskriminaci Afroameričanů v USA.

Tak mi jejich právní systém přijde v porovnání s těmito událostmi poměrně pokrokový.

Akropole

Pohled na akropoli

Za oploceným areálem se na svazích akropole nacházejí spíše skromné pozůstatky divadla. Boční pohled na divadlo ukazuje charakteristickou římskou konstrukci z malty a lomového kamene.

Akropole byla opevněna již v rané historii Gortynu. Současné opevnění postavené v helénistickém období Římané zanedbávali.

Nejvýraznější stavbou na akropoli je takzvané Kastron, stavba z římské éry, jejíž součástí byl sál vytesaný hluboko do skály. Funkce tohoto prostoru i zbytku Kastronu je nejasná. Vyznačuje se typickým římským zdivem za použití dlouhých, tenkých cihel.

Na vrcholku akropole stál chrám Athény, poprvé postavený v 7. století před n. l. a restaurovaný v římské éře. Chrámový oltář se nacházel na terase těsně pod ním, podepřený obrovskými opěrnými pilíři. V pozdní antice chrám nahradil křesťanský kostel. Pohled od Athénina chrámu dolů k bazilice Agios Titos, jejímu duchovnímu nástupci.

Prastarý olivovník

prastarý olivovník

Tento olivovník, který vyrostl kolem římského sloupu, je starý odhadem 1 600 let. Ruiny se nacházejí v olivových hájích po celém areálu. Zem je naprosto posetá starověkými cihlami a střešními taškami. Některé zříceniny připomínají zvětralé skalní útvary nebo abstraktní sochy.

Dva chrámy

Mezi několika málo vykopanými budovami v této části města je chrám egyptských božstev, konkrétně Isidy, Serapida a pravděpodobně Anubise, který nechal postavit římský mecenáš v raném císařském období.

Kousek odtud se nacházel chrám Apollóna Pýthia, nejvýznamnější svatyně v řeckém Gortynu. Původní archaický chrám byl rozšířen v helénistické éře, kdy byl vybudován monumentální pronaos (předsíň) a popsán smlouvami z 2. století před n. l. mezi Gortynem, ostatními krétskými městy a králem Pergamonu.

Monumentální stupňovitý oltář pochází z římské éry. V pozdní antice byl Apollónův chrám přestavěn na trojlodní křesťanskou baziliku. Za ním se nacházelo menší divadlo postavené v římské císařské éře z betonu lícovaného cihlami v římském stylu. Svému účelu sloužilo především při soutěžích spojených s Apollónovým kultem

Praetorium

Praetorium bylo palácem římského místodržícího Kréty a Kyrenaiky. Ve své současné podobě pochází z počátku 2. století. V pozdní antice bylo rozšířeno o velkolepý betonový audienční sál. Ke komplexu byly připojeny také soukromé lázně.

Metropolitní bazilika

Pozůstatky metropolitní baziliky v Gortynu, která byla sídlem biskupa. Byla to honosná stavba se žulovými sloupy, mramorovým kládím a pěti loděmi, postavená na konci 5. století. Za Justiniána byla zrekonstruována. Bazilika byla zřejmě zničena zemětřesením koncem 8. století.

Lázně

Archeologie odhalila pouze malou část Gortynu. Největší starověká stavba města, impozantní komplex římských lázní, zůstává neodkryta. Rozsah stojících ruin je připomínkou toho, jak mnoho toho ještě zbývá objevit o největším městě římské Kréty.

Gortyn