Palác v Knossos

Digitální imprese původní podoby Knossu a jeho přelehlého města. Palác je ze dvou stran obklopený říčkamy, které byli jistě stěžejní pro zásobování pitnou vodou.

25 000 lidí žilo v Knossosu okolním městu.

Palác měl tři patra na jedné a 5 pater na druhé straně. Okolo 5 000 obyvatel mohl mít palác samotný.

Gereth Owens nás provází po Knossu

Provádí nás Gereth Owens, který je Eričiným Erasmus koordinátorem a odborníkem na Lineární A-B písmo. Protáhl nás na Knossos jako studenty bez placení a dal nám podrobný hodinový výklad o historii a významu tohoto místa.

Rekonstrukce patrových budov

Místo stejného stáří jako Stonehenge či Tutanchamon.

Sloupy mají velmi tipický tvar. Byli z kmene velkých stromů a jsou zúžené směrem dolů a mají červenou barvu. Pravděpodbný důvod je takový, že se tak lépe odolávalo zemětřesení. Ty jsou na Krétě velmi častá a jediný způsob jak postavit více patroé budovy bylo využít dřevěných sloupů, které lépy odolávali otřesum a jejich felxibilita umožňovala, aby se budova při otřesech mírně pohybovala, což snižovalo riziko zhroucení.

Fresky - identické výjevy jako v Egyptě

Podle stojného provedné se odhaduje, že Egyptksým obchodníkům se na tolik líbilo Minojské umění, že si dovezli jak malíře, tak i jejich vzory do své domoviny.

Patrové budovy v palácech

Arthur Evans to zde nechal dost zrekonstruovat betonem a tak rujny paláce nenechávají zas tak moc představivosti volný prostor pro fantazii.

Autentický obyvatel Knossu - páv

Princ Archeologické muzeum v Heraklionu: Replika fresky Princ z Lilií

Nejdobovějším obyvatelem Knossu je páv, jehož pera má na hlavě například Princ z Lilií.

Skladovací nádovy na víno, med a olivový olej, 2m na výšku

Palác v Knossos a Ruiny Knossos

Severní vchod do paláce, freska s býkem a olivovníkem

Minojské fresky

Posvátné rohy

Posvátné rohy

Sádrová replika z Amazonu

Mínojské býčí rohy jsou podobný symbol jako egyptský symbol plodnosti. A podle Geretha jsou dalším důkazem o úzkém kontaktu mezi Krétou a Egyptem.

Na tomto suveníru můžete vidět rovnou několik Minojských symbolů:

  • Posvátné rohy,
  • býčí hlava,
  • labrys (dvojitá sekera),
  • a také sloupy.

Královský trůn

Knossos - královský trůn - moje fotka

Knossos - královský trůn

Knossos - královský trůn s vladařem

Knossos - rekonstrukce trůního sálu

Dobová fotografie, tak jak to zde Arthur Evans vykopal.

Labyrint

Královské komnaty. Podle symbolu na zdi se tato část paláce nazývá „Místnost dvojité sekery“.

Královksé komnaty ve východní části paláce

Labrys - krétská dvouhlavá sekera

  • Labrys - krétská dvouhlavá sekera.
  • Labyrint - tedy místo dvouhlavé sekery.

Labyrint “místo dvojíté sekery” bylo nejspíše i dobový název pro Knossos, kde se pořádaly skoky přes býka. Dvojhlavá sekera (labrys) sloužila jako kultovní předmět. Podle jedné z teorií bylo toto náboženské náčiní v paláci vyobrazeno tak často, že se celá stavba začala nazývat labyrinthosem - tedy domem dvojité sekery. Jelikož symbolika v architektuře dvojité sekery byly vytesány do sloupů paláce v Knóssu, který proslul jako spletitý komplex.

Skoky přes býka byl velmi populární sport a byl pravděpodobně provozovány i na námestí paláce pro pobavení krále a tehdejší “šlechty”. Bylo to extrémně nebezpečné a pravděpodobně při tom zahynula spousta lidí.

A tak vznikla podklad pro legendu o Minotaurovi.

Akrobaté Archeologické muzeum v Heraklionu: Replika fresky s akrobaty a Býkem

Labyrint, který král Mínós vystavěl pro bájného Minotaura, nemuselo být vůbec bludiště s monstrem (ačkoliv budova o 1000 místnostech pro člověka doby bronzové tak mohla snadno působit), ale spíše místo, kde se konaly tyto nebezpečné skoky přes býka.

Splachovací záchod

Splachovací záchod 1700 BC

Královnin soukromý záchod v jejích komnatách. Minojci byli první, kdo (v Evropě) používali splachovací záchody, které byly napojeny na kanalizaci.

Pod pálácem se náchází potrubní systém pro:

  • zásobování pitnou vodou,
  • kanalizaci,
  • odvod dešťové vody.

Něco co se v Evropě (když opomeneme Římany) v moderní podobě objevilo až v 19. století.

Zdroje: